An attacker can exploit this feature and force the browser to hide the original address bar and instead display its own, falsified.

So, for example, if you click a link in an email that looks like a message from your bank, you can access the modified page of the attacker, which looks like a bank’s website, and the address bar will match (see James Fisher’s video below) ). If you enter your login information on the page, you send it directly to the attacker.

How to defend yourself? This is the use of the Chrome feature and there is no (yet) released update to change this behavior. Therefore, be aware of the links you open from email.

Good practice is not to click on links that are supposed to lead to sites where you have to enter your data. For example, if you have a message that needs to be resolved in your Internet banking, open the browser and simply enter the address manually, or use the saved (and verified) bookmarks.

The post Be careful with Chrome on your Android phone appeared first on DIGITAL SELF-DEFENSE.

One of the attackers’ goals is to deceive the user in such a way that he runs a malicious program on his own computer. Today, most common users know that opening exe files that come as an attachment in an email or downloaded from the Internet is not very safe. That’s why hackers try to disguise this extension (and thus the real content of the file).

One of the techniques you can try yourself is to reverse the direction of the font in the middle of the file name. The resulting name looks like a harmless image (for example, with the jpg extension), it’s actually called xxxx.exe, only your computer will display it with the name part reversed.

How to do it? Now you are a hacker and you name your malicious program eg “cute_anngpj.exe”.

Warning: This may not work on some iOs/Safari

Press the button “Copy u202e” to copy the special character “right-to-left override” to your clipboard.

Copy u202e

Place the cursor between the letters “n” and “g” and press Ctrl+v.

Try it here:

Done, you have your masked program.

Most of the commonly used messengers and e-mail programs are warning you of such a disguised file, but there may appear the ones that make changes to the direction of the font “not noticeable.” So be careful when opening seemingly harmless file types.

Did you come up with some interesting file name that can be “turned”? Let me know 🙂

On the Linux you don’t need to use copy button.
Place the cursor between the letters “n” and “g” and press and hold Left Shift+Ctrl+u (the underlined “u” appears). Release the keys. Enter the character code to change the direction of the font 202e and press spacebar.

The post Try the simple hacker’s trick appeared first on DIGITAL SELF-DEFENSE.

BIS vydala výroční zprávu za rok 2018, ve které zveřejnila informace o útocích ruských hackerů na emailové schránky Ministerstva zahraničních věcí ČR. Šlo o dva (podle BIS) na sobě nezávislé útoky. V prvním případě šlo o kompromitaci 150 emailových schránek MZ, ze kterých útočníci opakovaně kopírovali zprávy i s přílohami. Způsob útoku zpráva nezmiňuje.

Druhý útok byl proveden technikou brute force* (hrubá síla) a ze zprávy není zřejmé, zda byl úspěšný.

Dále zpráva zmiňuje kompromitace několika soukromých emailových účtů patřících osobám spojeným s Ministerstvem obrany (MO) a Armádou ČR (AČR) a kompromitace IP adresy patřící
MO ČR/AČR malwarem známým pod názvem X-Agent**.

Na začátku roku 2017 BIS získala informaci o nedostatečném zabezpečení webového portálu jiného z českých ministerstev. Na subdoméně portálu ministerstva bylo možné pomocí manipulace URL odkazů získat informace o konfiguraci serveru i některé přihlašovací údaje. Webový portál byl také zranitelný útoky typu SQL injection***, kterými by mohl případný útočník neoprávněně zasahovat do databáze a kompromitovat nebo poškodit uložená data.

Celá zpráva BIS je ke stažení zde, část o kybernetické bezpečnosti je citována níže.

*Brute force útok je jediný známý způsob, jak prolomit jakékoliv heslo nebo šifru. Funguje tak, že se vyzkoušejí veškeré možné kombinace znaků nebo slov. Je to však proces velmi náročný na výpočetní výkon, při delších heslech je prakticky nepoužitelný (prolomení dlouhého hesla může teoreticky trvat i několik milionů let). Jako obrana proti němu je dostatečně dlouhé a unikátní heslo.

**X-Agent je program pro sběr a odesílání souborů na napadaném zařízení útočníkům. Funguje na zařízeních s operačním systémem Windows, Linux, iOS, nebo Android. Kvalitní a aktualizovaný antivirový program by ho měl odhalit.

***SQL injection je útok, který využívá nedostatečného zabezpečení internetových stránek a pomocí kterého je útočník schopen vložit do stránek kód, který umí číst, měnit nebo mazat údaje v databázích. Aktualizovaný a dobře ošetřený server by mu měl zabránit (chyby v software se mohou objevit, proto je důležité je včas opravovat a aktualizovat).

Výňatek ze zprávy BIS:

2.6.Kybernetická bezpečnost
Kybernetická špionáž
Rok 2017 se v oblasti kybernetické bezpečnosti nesl především ve znamení kybernetické špionáže vůči ČR, přičemž nejvýznamnějším případem co do rozsahu i konečných důsledků byla kompromitace informačního systému Ministerstva zahraničních věcí (MZV), která byla odhalena počátkem roku 2017, avšak probíhala již minimálně od počátku roku předešlého.
Ke kompromitaci systému elektronické pošty MZV docházelo nejméně od počátku roku 2016, kdy útočníci přistupovali do více než 150 emailových schránek zaměstnanců a kopírovali emaily včetně jejich příloh. Získali tak údaje využitelné pro budoucí útoky i seznam dalších možných cílů, a to v rozsahu průřezově prakticky všemi významnými státními institucemi. Pozornost útočníků se soustředila především na emailové schránky nejvyšších představitelů ministerstva, k jejich schránkám útočníci přistupovali opakovaně, dlouhodobě a nepravidelně.
Případ kompromitace emailových schránek se v mnoha podstatných rysech shoduje s podobnými případy kyberšpionáže, které probíhaly ve stejném období i v jiných evropských státech.
Paralelně s tímto kyberšpionážním útokem probíhal od prosince 2016 útok proti emailovým schránkám téhož ministerstva, při kterém se útočníci snažili o uhádnutí přístupových údajů do emailových schránek hrubou silou (tzv. brute force attack), a pokusili se tak o kompromitaci několika set emailových schránek.
S největší pravděpodobností šlo o dva navzájem nesouvisející incidenty. Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU.
Mezi nejaktivnější kyberšpionážní kampaně patřila ruská kampaň APT28/Sofacy. Ta necílí jen na data samotná, ale se stále větší intenzitou se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů, které mohou být dále využity k pozdějším sofistikovaným spearphishingovým útokům.
Stejně jako v roce 2016 šlo zřejmě o nejaktivnější a nejviditelnější ruskou kyberšpionážní kampaň. APT28/Sofacy využívala k útokům proti českým cílům zahraniční počítačovou infrastrukturu. V souvislosti s touto kampaní odhalila BIS několik útoků proti českým vojenským cílům, z nichž k nejzávažnějším patřily kompromitace několika soukromých emailových účtů patřících osobám spojeným s Ministerstvem obrany (MO) a Armádou ČR (AČR) a kompromitace IP adresy patřící MO ČR/AČR malwarem známým pod názvem X-Agent. Ačkoliv útočníci tímto útokem s nejvyšší pravděpodobností nezískali žádné informace utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., získali řadu osobních informací a citlivých údajů, které mohou být dále zneužity pro další útoky či nelegitimní aktivity.
Vlna spearphishingových emailů cílila především na osoby z oblasti vojenské diplomacie působící v Evropě. Vektor i cíle tohoto útoku plně odpovídaly způsobu útoku i oblasti, na které primárně cílí ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy. Obdobný spearphishingový útok směřoval také na evropské zbrojařské společnosti a pohraniční stráž jednoho evropského státu. Mimo případy kybernetické špionáže odhalila BIS rozsahy IP adres, na kterých se nachází servery a domény využívané k páchání trestné činnosti nebo ke kyberšpionážním účelům.
Na začátku roku 2017 BIS získala informaci o nedostatečném zabezpečení webového portálu jiného z českých ministerstev. Na subdoméně portálu ministerstva bylo možné pomocí manipulace URL odkazů získat informace o konfiguraci serveru i některé přihlašovací údaje. Webový portál byl také zranitelný útoky typu SQL injection, kterými by mohl případný útočník neoprávněně zasahovat do databáze a kompromitovat nebo poškodit uložená data. BIS neprodleně informovala příslušného ministra a ředitele NBÚ jako tehdejšího garanta kybernetické bezpečnosti v ČR.

Visapoint
BIS se nadále věnovala přetrvávajícím problémům informačního systému Visapoint, který zprostředkovatelé víz zneužívali k neoprávněnému finančnímu prospěchu. Přestože se MZV ve spolupráci s dodavatelem systému snažilo v minulosti nedostatky odstranit a jeho zneužívání alespoň omezit, řada problémů přetrvávala. Funkčnost systému byla dlouhodobě omezena, což umožňovalo zprostředkovatelům víz blokovat a následně prodávat volné termíny pro pohovory na českých zastupitelských úřadech. To v důsledku vedlo k poškozování dobrého jména ČR v mezinárodním kontextu. I kvůli přetrvávajícím problémům byl provoz systému v říjnu 2017 ukončen.

The post Hackeři se dostali ke 150 emailovým schránkám MZ ČR appeared first on DIGITAL SELF-DEFENSE.