Cizí repozitář může být úplně legitimní. Pořád ale obsahuje kód a konfiguraci, které vytvořil někdo jiný. Co má smysl zkontrolovat před instalací, buildem nebo spuštěním a jak omezit riziko u IDE, coding agentů i samotného Gitu?
Rubrika:Blog
Spustil jsem malware. Adresu svého serveru si našel v blockchainu
Na LinkedIn mi přišla nabídka práce. V repozitáři, který jsem měl spustit, byl malware, který si adresu svého serveru čte z Ethereum transakce a po spuštění se sám zapíše do VS Code, Cursoru a npm.
Aplikace funguje. Stačí to?
Funkční předání webové aplikace ještě neznamená, že správně chrání účty, role a data. Kdy stačí bezpečnostní kontrola a kdy už pentest?
Kód schovaný v DNS: když AI agent poslušně otevře dveře
Kód nemusí být schovaný přímo v repozitáři. Může se načíst až za běhu třeba z DNS TXT záznamu. Ukázka na neškodném payloadu vysvětluje, proč je to problém hlavně u AI agentů, kteří ochotně spouštějí setup příkazy.
Crypto Wars – může vláda zakázat matematiku?
Když se stát pokusil regulovat šifrování jako zbraň.
Promptpunk I. – Don’t vibe. Verify.
Když AI vygeneruje kód, který umožní útočníkům získat data našich uživatelů, reputační problém máme my, nikoli AI agent. Těžko můžeme při úniku dat ukázat prstem na AI agenta s tím, že „za to může on!“
Kryptoanarchie – šifrou ke svobodě
Kryptoanarchie jsou nástroje, pomocí kterých se jedinec může vyhnout tlaku společnosti na plnění pravidel a/nebo dodržování práv ostatních.
Osobní Threat Model
Tento osobní threat model je prvním krokem k zajištění mé kybernetické bezpečnosti nejen v oblasti kryptoměn.
O původu hackerů
Kdy se začala psát historie hackování? Pokud hádáte druhou polovinu 20. století, musíte jít trochu dál proti proudu času. Nebylo to dokonce ani prolomení zpráv šifrovaných Enigmou během druhé světové války. Od prvního známého hacku komunikační sítě nás dělí více než 180 let (spoiler: nebyl to telefon, Alexander Graham Bell si poprvé zavolal až 42 …
Pokračovat ve čtení O původu hackerů
Hackeři – proti komu se bráníme?
Hackerství a hackeři jsou opředeni mnoha mýty, na čemž se asi nejvíce podílí filmová produkce a také novináři, kteří potřebují zaujmout své čtenáře a diváky.
